Kahlovice

Kahlovice

Kahlovice leží v katastrálním území Petrovice u Miličína, součástí vesnice je i samota Kahlovická Lhota. Nadmořská výška středu zastavěného území je 540 m n. m. K 1. 1. 2018 zde žilo 23 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka je k roku 1318 (Kahlowicz). Z historických pramenů víme, že roku 1381 vtrhl Zdislav z Kahlovic do vesnice Petrovice, kde svým vpádem způsobil značné škody. Roku 1442 odkázal jakýsi Budil čtyři kopy českých grošů ročního platu na vsi na vydržování lázně v městě Miličíně a na dobročinné skutky. V šestnáctém století drželi vesnici Kahlovice Lhotkové ze Smyslova. Adam Lhotka pak prodal v roce 1582 miličínskému magistrátu k záduší svobodný dvůr v Kahlovicích. V té době byli ve vsi tři usedlíci. K roku 1654 byly Kahlovice součástí statku Miličín Františka hraběte z Pettinku, poddaní z Kahlovic patřily miličínskému záduší v Bechyňském kraji. Kahlovická Lhota 1. díl (tj. jeden pustý selský grunt) byl součástí panství Nemyšl Františka Vilíma z Talmberka (císařský rada a komorník, přísedící komorního soudu a hejtman kraje Kouřimského dále vlastnil panství Vlašim a Rataje). Kahlovická Lhota 2. díl (tj. jeden užívaný selský grunt) pak byl součástí statku Německé Záhoří Viléma Václava z Talmberka (císařský rada, soudce zemského a přísedící komorního soudu a hejtman kraje Vltavského byl dále majitelem panství Smilkov, Suchomasty a Prčice). Celé Kahlovice byly k roku 1757 součástí panství Mladá Vožice Františka Josefa hraběte Khuenburga, k roku 1848 pak stejného panství Karla hraběte z Khuenburga.

V letech 1850–1869 šlo pod názvem Kalovice o osadu obce Záhoří, v letech 1869–1900 byly osadou obce Lažany a v letech 1910–1930 naopak osadou obce Německé Záhoří. Vždy v tomto období však patřily do soudního okresu Mladá Vožice a okresního hejtmanství Tábor. Počátkem roku 1948 byly Kahlovice opět osadou obce Německé Záhoří, v roce 1950 však již osadou obce Záhoří u Miličína v okrese Votice. V letech 1961–1979 pak osadou obce Petrovice v okrese Benešov a od 1. ledna 1980 se spolu s Petrovicemi staly součástí Miličína.

Zdroje: Wikipedie (2018); kniha Miličín (1998)

Kahlovice (Autor: Pavel Hrdlička, Wikimedia.org)